Úvod
Školní řád je zpracován ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění souvisejících zákonů, vyhlášek, nařízení vlády a metodických pokynů MŠMT.
Obsah
- Předmět a účel školního řádu
- Zásady a cíle vzdělávání
- Vzdělávací programy školy
- Práva žáků a zákonných zástupců nezletilých dětí
- Povinnosti žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků
- Pedagogičtí pracovníci
- Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
- Docházka žáků do školy
- Chování žáka
- Chování žáků mimo školu
- Výchovná opatření
- Hodnocení chování
- Hodnocení žáka
- Provoz a vnitřní režim školy
- Zákaz činnosti a propagace stran, hnutí, zákaz reklamy
- Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků
- Ochrana žáků před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
- Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků
- Omlouvání nepřítomnosti ve vyučování
- Zanechání a ukončení vzdělávání
- Opravné zkoušky a opakování ročníku
- Poskytování poradenských služeb
- Vzdělávání žáků se speciálními potřebami
- Vzdělávání žáků mimořádně nadaných
- Nástavbové studium
- Zkrácené studium
- Platnost školního řádu
Předmět a účel školního řádu
Školní řád upravuje způsob středního vzdělávání a výchovy (dále jen vzdělávání) na SOŠ Slavičín (dále jen škola), stanovuje podmínky, za nichž se vzdělávání uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti nezletilých žáků, jejich zákonných zástupců, zletilých žáků a jejich rodičů plnících vyživovací povinnost k nim, pedagogických pracovníků a vztahy mezi nimi, týkající se působnosti školy. Dále upravuje provoz a vnitřní režim školy, podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků při vzdělávání a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí, podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků a pravidla pro hodnocení výsledků výchovy a vzdělávání žáků.
Zásady a cíle vzdělávání
1. Vzdělání je založeno na zásadách
a) rovného přístupu každého státního občana ČR nebo jiného členského státu EU ke vzdělávání bez jakékoliv diskriminace;
b) zohledňování vzdělávacích potřeb jedince;
c) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání;
d) bezplatného středního vzdělávání;
e) svobodného šíření poznatků;
f) zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji, a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod;
g) hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených školským zákonem a vzdělávacími programy;
h) možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluzodpovědnosti za své vzdělávání.
2. Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména
a) rozvoj osobnosti člověka a získávání informací a učení v průběhu celého života;
b) získání všeobecného a odborného vzdělání;
c) pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základů lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost;
d) pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti;
e) utváření vědomí národní a státní příslušnosti, respektive etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identity každého;
f) poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení pravidel pocházejících z evropské integrace;
g) získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně, vycházejících ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a znalostí o ochraně zdraví při práci.
3. Cílem středního vzdělávání na škole je rozvoj vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot získaných v základním vzdělání a důležitých pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům všeobecné a odborné vzdělání, upevňuje hodnotovou orientaci a vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravě pro výkon povolání nebo pracovní činnosti.
4. Těchto cílů se dosahuje:
a) dosažením středního vzdělání s výučním listem úspěšným ukončením 3 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacích programů zkráceného studia;
b) dosažením středního vzdělání s maturitní zkouškou úspěšným ukončením 4 let denní formy vzdělávání, 2 let denní formy nástavbového studia nebo vzdělávacího programu zkráceného studia;
c) dosažením středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou ve studiu při zaměstnání dálkovou formou v souladu s příslušnými zákony.
Vzdělávací programy školy
Škola organizuje vzdělávání systémem školních vzdělávacích programů, které jsou zpracovány na základě Národního programu vzdělávání (MŠMT) a rámcových vzdělávacích programů pro každý obor vzdělání (MŠMT). Obsah vzdělávání ve školním vzdělávacím programu je uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva (např. modulů). Vzdělávání zajišťují pedagogičtí pracovníci. Vzdělávání je veřejnou službou.
a) vyučovacím jazykem je jazyk český;
b) ve škole lze v souladu s čl. 2 vyučovat náboženství jako nepovinný předmět za podmínek stanovených školským zákonem;
c) škola zajišťuje ve spolupráci s příslušnými lékaři a poradenskými zařízeními vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, a to:
- zdravotně postiženým
- zdravotně znevýhodněným
- sociálně znevýhodněným ve smyslu školského zákona;
d) škola vytváří podmínky pro rozvoj nadání žáků;
škola na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení může zajistit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.
Práva žáků a zákonných zástupců nezletilých dětí
Uchazeč se stává žákem školy prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí.
Práva žáků a zákonných zástupců nezletilých dětí
1. Žáci mají právo
a) na vzdělání a školské služby podle školského zákona;
b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání;
c) volit a být volen do školské rady, jsou-li zletilí;
d) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich volen, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se zabývat stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů;
e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž tomuto vyjádření musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje;
f) na informace a poradenskou činnost školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona.
2. Práva uvedená v odstavci 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci nezletilých žáků.
3. Na informace podle odstavce 1, písmeno b) mají v případě zletilých žáků právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žáků plní vyživovací povinnost.
Povinnosti žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků
1. Žáci jsou povinni:
a) řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat;
b) dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni;
c) plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem.
d) nalezne-li žák peníze, cenné věci, klíče, známky na nářadí apod. , odevzdá je na sekretariátu školy, popř. třídnímu učiteli nebo učiteli OV. Nalezené věci budou umístěny ve skříňce ztrát a nálezů;
e) vykonávat povinnosti třídní služby podle pokynů třídního učitele (mazání tabule, větrání tříd, donášení pomůcek, a pod). Povinnosti třídní služby stanoví třídní učitel v souladu se ŠŘ;
f) zúčastňuje se akcí pořádaných školou v rámci vzdělávacího programu (zejména ZLVK, STK, apod.);
2. Zletilí žáci jsou dále povinni:
a) informovat písemně školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání;
b) dokládat důvody své nepřítomnosti ve škole písemně a v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem;
c) oznamovat škole písemně údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích, a to zejména :
- státní občanství a místo trvalého pobytu,
- údaje o předchozím vzdělání,
- údaje o zdravotním stavu v případě žáka se speciálními vzdělávacími potřebami,
- adresu pro doručování písemností, telefonické spojení.
3. Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni:
a) zajistit, aby žák docházel řádně do školy;
b) na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek, týkajících se vzdělávání žáka;
c) informovat písemně školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání;
d) dokládat písemně důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem;
e) oznamovat písemně škole údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a změny v těchto údajích, zejména ad) odst. 2, písm. c).
Pedagogičtí pracovníci
Pedagogickým pracovníkem školy je ředitel, zástupce ředitele pro teoretické vyučování, zástupce ředitele pro praktické vyučování, učitel všeobecně vzdělávacích předmětů, učitel odborných předmětů a učitel odborného výcviku. Práva a povinnosti pedagogických pracovníků jsou dána Pracovním řádem pro zaměstnance škol a školských zařízení. V souvislosti ve vztazích k žákům a zákonným zástupcům jsou povinni zejména:
a) vykonávat vzdělávání s přihlédnutím k ochraně žáků před riziky poruch jejich zdravého vývoje;
b) vychovávat žáky ve smyslu vědeckého poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie;
c) dodržovat školní vzdělávací programy, učební osnovy, učební plány a ostatní schválené učební dokumenty, organizační předpisy a předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, při vyučování a výchově;
d) vykonávat dozor nad žáky podle zvláštního předpisu a pokynů ředitele;
e) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se osobních údajů žáků;
f) informovat žáky o výsledcích jejich vzdělávání, v případě nezletilých žáků jejich zákonné zástupce, v případě zletilých žáků rodiče a osoby mající k žákům vyživovací povinnost;
g) spolupracovat se zákonnými zástupci žáků a příslušnými poradenskými zařízeními, s rodiči zletilých žáků;
h) spolupracovat s výchovným poradcem školy, školním metodikem prevence, případně se zařízeními pedagogicko-psychologického poradenství a orgány sociálně právní ochrany dětí;
i) organizovat třídní schůzky rodičů ve své třídě alespoň 2x ročně podle plánu školy;
j) ohlásit neprodleně řediteli školy poznatky, které svědčí o tom, že žák užívá omamné látky, dopouští se gamblerství, šikany, trestné činnosti nebo je ohrožen jinými sociálně patologickými jevy, dále je vystaven šikaně či týrání, případně jinému nežádoucímu zacházení ve škole i mimo školu;
k) vystupovat při jednání se žáky, zákonnými zástupci a rodiči zletilých žáků při plnění svých pracovních úkolů v souladu s pravidly slušnosti a občanského soužití a s výchovným posláním a působením školy.
l) provést případnou zkoušku na požití alkoholu žákem nebo návykových látek pouze s písemným souhlasem zákonného zástupce nezletilého žáka nebo písemným souhlasem zletilého žáka (souhlas lze dohodnout na 1. třídní schůzce rodičů s platností po celou dobu studia).
Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
Škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech přihlíží k základním fyziologickým potřebám žáků a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.
Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech. Poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
Škola vede evidenci úrazů žáků, k nimž došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech. Žáci jsou povinni neprodleně nahlásit všechny skutečnosti o úrazech, poškození zdraví apod. v průběhu vzdělávání nebo s ním související činnosti.
Docházka žáků do školy
1. Vzdělávání na škole se dělí na teoretické a praktické vyučování; praktické vyučování se dělí na odborný výcvik, cvičení, učební praxi. Součástí vzdělávání může být i výchova mimo vyučování. Praktické vyučování se uskutečňuje ve škole a na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách jeho konání. Na žáky při praktickém vyučování se vztahují příslušná ustanovení Zákoníku práce a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
2. Přestup na jinou školu se umožňuje pouze na základě písemné žádosti. Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka je souhlas žáka.
3. Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování před začátkem nepřítomnosti, nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti (písemně nebo prokazatelně telefonicky).
4. Jestliže se žák neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy na základě podkladů třídního učitele písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dní od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.
5. Žák se pravidelně a včas zúčastňuje teoretického i praktického vyučování. Má v pořádku věci potřebné pro výuku a žákovskou knížku. Při cestě do školy a ze školy se pohybuje na vlastní nebezpečí. V areálu školy používá zásadně chodníků a přechodů pro chodce, nestopuje projíždějící vozidla. Používá li osobní dopravní prostředek, odstavuje jej na vyhrazeném místě mimo areál školy.
6. Při vyučování a akcích pořádaných školou se zdržuje jen na místě určeném učitelem. Nezletilým žákům je zakázáno opustit během výuky bez vědomí učitele areál školy. Nepřechází bez důvodu z budovy školy do budovy odborného výcviku a naopak.
7. Nemůže-li se žák jednu nebo několik hodin zúčastnit vyučování, požádá o uvolnění učitele, jejichž hodiny zamešká. Uvolnění na celý vyučovací den nebo převážnou část dne povoluje žákovi třídní učitel, popř. učitel odborného výcviku. Uvolnění na delší dobu povoluje ve výjimečných případech na základě písemné žádosti s vyjádřením třídního učitele nebo učitele odborného výcviku ředitel školy. Všechny absence jsou omlouvány formou písemné omluvy v žákovské knížce nebo omluvném listu.
8. Každou předem neomluvenou nepřítomnost odůvodní žák ihned po návratu do školy předložením lékařského potvrzení, písemnou omluvou rodičů (zákonných zástupců), vystaveným úředním potvrzením. Zletilí žáci omlouvají nepřítomnost zásadně písemně a osobně. Neomluví-li se žák uvedeným způsobem, pokládají se zameškané hodiny za neomluvené. Zletilí žáci mohou svou nepřítomnost omluvit 2 x za pololetí tzv. osobními důvody. Při dosažení 25 neomluvených hodin budou žáci nástavbového studia podmíněně vyloučeni.
9. Žáci, kteří v daném pololetí školního roku zameškají více než 25 % vyučovacích hodin, mohou být navrženi vyučujícími učiteli k přezkoušení. V případě zameškání více než 35 % vyučovacích hodin bude přezkoušení stanoveno vždy. Jde o zkoušku k doplnění podkladů pro hodnocení žáka. Případnou neklasifikaci na konci každého pololetí je třeba doložit výsledky tohoto přezkoušení, popř. termíny stanovenými pro přezkoušení. O termínu přezkoušení je žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka písemně informován. V případě zameškání více než 30 % vyučovacích hodin v odborném výcviku za školní rok je žák v odborném výcviku nehodnocen a celkový prospěch za 2. pololetí školního roku je neprospěl. Žák může opakovat příslušný ročník.
10. Při přestupu žáka z jiné školy, ročníku, oboru, popřípadě velké absenci žáka lze stanovit tzv. rozdílové zkoušky. Tyto určí ředitel školy a jejich výsledek se poznačí do katalogového listu žáka. Rozhodnutím ředitele školy může být rozdílová zkouška i komisionální. Žák, který při přestupu z jiné školy nevykoná rozdílové zkoušky nebo nedostaví-li se bez omluvy k rozdílové zkoušce nebo mu není omluvenka uznána, neprospěl. Tento žák může být přijat do nejbližšího nižšího ročníku daného oboru.
Chování žáka
1. Žák je povinen po celou přípravu na budoucí povolání:
a) pozorně sledovat výklad učitele a projevy ostatních spolužáků, nevyrušovat mluvením. Chce-li hovořit, přihlásí se a čeká na vyzvání učitele. Pracovat poctivě, nepodvádět, pečlivě a zodpovědně se připravovat na vyučování. Omluvit se na počátku hodiny, jestliže se ze závažných důvodů nemohl připravit na vyučování nebo vypracovat zadaný domácí úkol. Omluvu doloží písemným potvrzením rodičů, v případě zletilosti vlastní písemnou omluvou;
b) soustavně se v rámci svých možností připravovat, svědomitě plnit uložené úkoly učitelů a dalších pracovníků školy, pokud jsou v souladu s výchovně vzdělávacím posláním školy;
c) být ukázněný, bez odmlouvání plnit pokyny a příkazy pracovníků školy. Domnívá-li se žák, že pokyn nebo příkaz je v rozporu se zásadami školního řádu nebo překračuje pravomoc pracovníka školy, má právo si stěžovat u ZŘ TV, ZŘ PV, případně u ředitele školy;
d) chránit spolužáky před nečestným a nesprávným chováním a činy ohrožujícími jejich psychické či fyzické zdraví, chránit slabší spolužáky před šikanováním a zneužíváním;
e) chránit zdraví své i ostatních spolužáků a spoluobčanů. Dodržovat zdravotní a hygienická opatření, včetně zásad osobní hygieny, chodit slušně oblečen a upraven, řádně ostříhán a oholen, v teoretickém vyučování se přezouvat;
f) dodržovat předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při vzdělávání, dodržovat požární předpisy, udržovat své místo ve třídě, šatně i na pracovišti v naprostém pořádku. Nástroje a učební pomůcky ukládat jen na místa k tomu určená, v odborném výcviku nosit předepsaný pracovní oděv, obuv a používat ochranné pracovní pomůcky, v hodinách tělesné výchovy úbor podle pokynu vyučujícího;
g) zacházet šetrně se svými osobními věcmi, věcmi spolužáků, pomůckami zapůjčenými školou k výuce. Pečovat o majetek školy, veřejný majetek, zabraňovat jeho poškození a ztrátám. Uhradit škodu, byl-li jeho vinou nebo nedbalostí tento majetek poškozen. Hlásit třídnímu učiteli nebo učiteli odborného výcviku poškození majetku jinými osobami;
h) všechny závažné změny v rodině (změna bydliště, rozvod rodičů, sňatek - změna jména, gravidita, apod.), ale i jiné závažné okolnosti hlásit ihned třídnímu učiteli;
i) v době odborného výcviku mimo školu, v podnicích, SPV, PPV, odloučených pracovištích nebo provozních pracovištích, se řídit pokyny pracovníků (instruktorů) uvedených pracovišť. Dále jsou žáci povinni dodržovat ustanovení pracovního řádu na pracovišti. Pokud dojde k porušení řádu školy, popř. Zákoníku práce ze strany organizace, řešit toto s učitelem OV nebo zástupcem ředitele pro praktické vyučování;
j) žáci nesmí nosit oblečení ani věci propagující fašismus nebo rasismus, zjištění těchto skutečností u spolužáků, či v prostorách školy jsou povinni okamžitě hlásit učiteli nebo učiteli OV;
k) udržovat pořádek kolem školy, v případě zjištění nedostatků provést úklid;
l) žáci, kteří nemají kmenovou učebnu (stěhují se během vyučovacího dne), plně zodpovídají za majetek školy, pořádek a úplnost vybavení třídy.
2. Žák obdrží žákovskou knížku, kterou je povinen na požádání předložit pedagogickému pracovníkovi školy. Úmyslné znehodnocení žákovské knížky nebo provádění zápisů žákem je nepřípustné. Žák udržuje žákovskou knížku obalenou, v případě její ztráty nahlásí tuto skutečnost třídnímu učiteli.
3. Ztrátu učebních pomůcek, osobních věcí, známek na nářadí, změnu zdravotní pojišťovny apod. nahlásit neprodleně třídnímu učiteli nebo učiteli OV. Známky na nářadí nepůjčovat jiným osobám.
4. Žák se účastní zájmové činnosti, společenského a kulturního života na škole dobrovolně, podle svých zájmů a schopností. Jestliže se žák přihlásil do nepovinného předmětu, zájmového kroužku, je povinen tento navštěvovat a řídit se řádem tohoto kroužku. Žáci, kteří si dobře plní své povinnosti a mají dobré výsledky v určité oblasti, reprezentují školu v soutěžích, tuto reprezentaci považují za čest a projev důvěry, váží si reprezentace a snaží se dosáhnout co nejlepších výsledků.
5. Na exkurzích, lyžařských výchovně výcvikových zájezdech, výletech, ostatních zájezdech, brigádách a jiných společensky prospěšných akcích a dalších akcích pořádaných školou je žák povinen se řídit stejnými pokyny jako ve vyučování a pokyny pracovníků, pověřených dozorem.
6. V případě, že se do 5 minut nedostaví učitel, je předseda třídní samosprávy nebo službu konající žák povinen upozornit na tuto skutečnost příslušného učitele v kabinetě. Pokud jej nenalezne, oznámí nepřítomnost ZŘ nebo řediteli školy. Stejným způsobem se řídí při zahájení odborného výcviku.
7. Ve školní jídelně jsou žáci povinni se řídit příslušnými organizačními pokyny, dodržovat hygienická a společenská pravidla chování. Žáci, kteří nemají zakoupené stravenky, mají do jídelny vstup v době oběda zakázaný.
8. V tělocvičně jsou žáci povinni se řídit příslušnými organizačními pokyny, v šatnách dodržovat hygienická a společenská pravidla chování. Žáci, kteří se ze zdravotních nebo jiných důvodů omlouvají z hodin TV, setrvávají během vyučovací hodiny v tělocvičně, či vyhrazeném prostoru.
9. O přestávkách se žáci prochází po příslušných chodbách, netoulají se po jiných poschodích, služba vyvětrá třídu, připraví učebnu na další vyučovací hodinu, a to včetně zajištění učebních pomůcek, které učitel k výuce potřebuje. Žáci neposedávají na odpočívadlech, která jsou umístěna na jednotlivých poschodích. Po zvonění jsou na svých místech ve třídě a mají připravené pomůcky pro výuku. V praktickém vyučování se žáci o přestávkách zdržují v prostorách dílenské šatny, v bufetu, jídelně nebo na určeném pracovišti. V době přestávek platí zákaz činnosti na dílenských zařízeních a manipulace s motorovými vozidly.
10.Žáci mohou využívat bufetu ve škole. Udržují v něm pořádek, řídí se pokyny pracovnice bufetu a pedagogického dozoru.
11.Žáci jsou povinni šetřit elektrickou energií, tepelnou energií a vodou.
12.Všem žákům je zakázáno:
a) v prostorách školy i mimo ně při činnostech organizovaných školou:
1. kouřit
2. požívat alkoholické nápoje a jiné toxické látky,
3. donášet a přechovávat v prostorách školy jakékoliv zdraví škodlivé látky a nebezpečné předměty,
4. hrát karty a jiné hazardní hry,
5. používat či rozšiřovat návykové látky - drogy;
6. používat v budově školy soukromé elektrické spotřebiče (např. vařiče, varné konvice, dobíječky mobilních telefonů, apod.)
7. pořizovat zvukové a obrazové záznamy ve školním vyučování, o přestávkách a při školních akcích bez povolení dotyčného pedagogického pracovníka. Zveřejnění takových záznamů je vždy považováno za závažné porušení školního řádu.
b) donášet do školy bez závažného důvodu větší peněžní částky a cenné předměty; bez povolení učitele i rozhlasové přijímače a magnetofony. V případě, že je to nezbytně nutné, uložit tyto věci u učitelů, ředitele školy a jeho zástupců. Nenechávat peníze ani cennější věci v šatnách a v aktovkách. Při tělesné výchově a sportovních akcích požádat učitele nebo učitele OV o úschovu;
c) bez dozoru pedagogického pracovníka nebo bez jeho svolení využívat tělocvičnu, sportovní hřiště, posilovnu, učebnu internetu, zařízení praktického vyučování;
d) manipulovat s učebními pomůckami a didaktickou technikou ve třídách bez svolení učitele, používat zatemnění učeben a otevírat prosklené skříňky s vystavenými učebními pomůckami, či exponáty;
e) vjíždět a vyjíždět s vozidly na parkoviště praktického vyučování a parkoviště vedle antukového hřiště;
f) používat mobilní telefon během vyučování. Bude-li žák mobil používat, může jej vyučující do konce vyučovacího dne uložit u třídního učitele, učitele OV, zástupce ředitele.
Chování žáků mimo školu
Chování žáků mimo školu se řídí obecně závaznými předpisy a zákony. Při hodnocení chování lze přihlédnout i k chování žáka mimo školu.
Výchovná opatření
Výchovná opatření jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka, vyloučení žáka ze školy a další kázeňská opatření, která nemají pro žáka právní důsledky.
Pochvaly a jiná ocenění:
a) pochvala třídního učitele nebo učitele odborného výcviku,
b) pochvala ředitele školy,
c) udělení věcné odměny ředitelem školy,
d) návrh na věcnou odměnu při význačné události, na které se žák podílel se udělují zpravidla na závěr školního roku za velmi dobré studijní výsledky, reprezentaci školy, aktivní a iniciativní přístup k plnění úkolů, apod.
Kázeňská opatření třídního učitele, učitele odborného výcviku a ředitele školy při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem:
a) napomenutí třídního učitele - má především výchovný a motivační charakter (drobný přestupek proti školnímu řádu);
b) důtka třídního učitele - má výchovný a motivační charakter, uděluje ji třídní učitel a oznámí řediteli školy (závažnější přestupek, opakované porušení školního řádu, neomluvená absence do 3 hodin);
c) důtka ředitele školy - má výchovný a preventivní charakter, ukládá vždy ředitel školy po projednání v pedagogické radě na návrh třídního učitele (opakované porušení školního řádu a opakované neplnění povinností).
Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka. Toto zároveň poznačí do katalogového listu. Výchovná opatření se udělují během školního roku a platí pro denní studium.
Podmíněné vyloučení a vyloučení žáka ze školy
- rozhoduje o něm vždy ředitel školy v případě závažného zavinění porušení povinností stanovených školním řádem. Zvláště hrubé oslovení a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné porušení povinností stanovených školským zákonem;
- návrh na vyloučení nebo podmíněné vyloučení dává třídní učitel v písemné formě a řádně zdůvodněný. Ředitel školy rozhodne do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil. O svém rozhodnutí informuje pedagogickou radu;
- u podmíněného vyloučení stanoví ředitel zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák ve zkušební lhůtě dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem nebo zákonem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení.
Hodnocení chování
Hodnocení chování žáka má kontrolní, vzdělávací, výchovnou a motivačně-preventivní funkci. Provádí se 4 x ve školním roce na klasifikačních a pedagogických poradách. V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni:
a) velmi dobré - žák plní vzorně povinnosti, nemá problémy s plněním povinností stanovených školním řádem;
b) uspokojivé - žák opakovaně porušuje povinnosti stanovené školním řádem, opakovaně má problémy se svým chováním, má opakovaně neomluvenou absenci (obvykle následuje po výchovných opatřeních);
c) neuspokojivé - žák opakovaně porušuje povinnosti stanovené školním řádem a předchozí nápravná opatření nebyla účinná, hrubým způsobem porušuje školní řád, školský zákon, opakovaně porušuje normy slušného chování.
Při hodnocení chování žáků může ředitel školy přihlédnout k závažným přestupkům v chování žáka mimo školu. O hodnocení chování v případě b) a c) je žák prokazatelně informován, v případě nezletilého žáka i jeho zákonný zástupce, u zletilého žáka i osoba plnící vyživovací povinnost vůči žákovi. Výsledky chování se poznačí do katalogového listu a 2 x ročně na vysvědčení.
Hodnocení žáka
Hodnocení a klasifikace žáka je součástí vzdělávání. Plní funkci kontrolní, vzdělávací,motivační a výchovnou. Při prověřování a hodnocení vědomostí se uplatňují dvě základní hlediska:
- kvantitativní,
- kvalitativní.
Prověřování a hodnocení je průběžné, etapové a závěrečné. Provádí se ústním zkoušením, písemným zkoušením, praktickým zkoušením a didaktickými testy. Do výsledného hodnocení se započítává i aktivita žáka, seminární práce, referáty, laboratorní práce, úroveň výkresů, souborné kontrolní práce, apod.
Klasifikace je průběžná a celková. Průběžná se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků žáků v jednotlivých předmětech a je:
1. stupeň - výborný žák si osvojil vědomosti v plném rozsahu učebních osnov, projevuje samostatnost, pohotovost a bystrost myšlení. Své myšlenky dovede výstižně a přesně vyjadřovat, dobře chápe souvislosti mezi předměty a jevy. Pracuje přesně, samostatně, iniciativně, s jistotou, je aktivní, učí se svědomitě.
2. stupeň - chvalitebný žák zvládá učivo předepsané učebními osnovami, uvažuje samostatně, dovede celkem výstižně vyjadřovat své myšlenky a získané vědomosti a dovednosti využívá při řešení úkolů. Při práci se dopouští malých, ne příliš častých chyb. Učí se svědomitě.
3. stupeň - dobrý žák v podstatě zvládá učivo předepsané učebními osnovami. Projevuje menší samostatnost myšlení a své myšlenky nedovede přesně vyjádřit. Při zkoušení mu učitel musí klást otázky, na které odpovídá s menšími potížemi a chybami bez větší návaznosti na praxi nebo jiné vyučovací předměty. O práci jeví zájem, ale dopouští se chyb.
4. stupeň - dostatečný žák, který jen částečně zvládá učivo předepsané osnovami. V myšlení není zcela samostatný, projevují se u něho značné mezery ve vědomostech a dovednostech a své myšlenky i odpovědi na otázky vyjadřuje s obtížemi. Při práci se dopouští podstatných chyb a vzniklé potíže a problémy překonává jen s obtížemi. O učení jeví malý zájem, je nutné mu pomáhat a pobízet k práci.
5. stupeň - nedostatečný žák, který neovládá učivo předepsané učebními osnovami, na otázky odpovídá nesprávně, praktické úkoly nedokáže splnit ani za pomoci učitele. Úroveň jeho vědomostí nedovolí zajistit návaznost na nové učivo.
nehodnocen - není-li možné žáka z některých předmětů hodnotit
uvolněn - při úplném uvolnění žáka z některého předmětu.
Hodnocení se provádí s ohledem na obor vzdělání, specifické poruchy učení a jiné aspekty, které mají vliv na hodnocení žáka. Nejde o úlevy v práci, ale zohlednění reálné i objektivní situace.
V odborném výcviku, učební praxi apod. se hodnotí:
1. stupeň - výborný žák si osvojil učivo předepsané osnovami, pracuje samostatně, iniciativně, přesně a s jistotou. Dodržuje předepsaný technologický postup a požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
2. stupeň - chvalitebný žák ovládá učivo, pracuje samostatně, svědomitě a se zájmem. Při práci se dopouští, ne příliš často, menších, opravitelných chyb.
3. stupeń - dobrý žák v podstatě ovládá učivo, v práci projevuje menší samostatnost, dopouští se menších nepřesností a chyb. Teoretické znalosti neumí v plném rozsahu v praxi používat, k pracovní činnosti nepotřebuje větších podnětů
4. stupeń - dostatečný žák předepsané učivo ovládá jen částečně, v pracovní činnosti je nesamostatný, dopouští se větších chyb, nepřesností a výrobky je nutné často opravovat. K pracovní činnosti potřebuje častou pobídku a motivaci.
5. stupeň - nedostatečný žák neovládá praktické učivo předepsané osnovami, praktické úkoly nedokáže plnit ani s pomocí učitele, jeho výrobky jsou nefunkční a neopravitelné. Často porušuje technologický postup, o práci nejeví zájem a veškerá pomoc a pobízení jsou neúčinné.
nehodnocen - není-li možné žáka z odborného výcviku hodnotit.
Klasifikace celkového prospěchu:
1) prospěl s vyznamenáním - nemá v žádném povinném předmětu klasifikaci horší než chvalitebný, průměr není horší než 1,50 a chování je velmi dobré.
2) prospěl - není-li v žádném povinném předmětu hodnocen stupněm nedostatečný.
3) neprospěl - je-li v některém povinném předmětu i po opravných zkouškách hodnocen stupněm nedostatečný.
4) nehodnocen
Výsledná klasifikace není dána aritmetickým průměrem, hodnotí se celková práce žáka za klasifikační období, jeho aktivita, vědomosti, dovednosti a návyky, které prokázal, a přístup k plnění úkolů.
Výsledná známka při průběžném zkoušení musí být žákovi sdělena, zapsána do žákovské knížky (mimo nástavbové studium) a žák upozorněn na chyby, kterých se při ústním i písemném zkoušení, praktické činnosti, atd. dopustil. Rozbor chyb a nedostatků je přínosem i pro ostatní žáky a plní vzdělávací funkci.
Za výslednou i dílčí klasifikaci zodpovídá příslušný učitel.
Zpravidla k 15. 11. a 15. 4. kalendářního roku se konají pedagogické a klasifikační porady a projednávají se případy žáků se slabšími studijními výsledky a nedostatky v chování, s cílem jejich nápravy do konce klasifikačního období.
Zákonný zástupce nezletilého žáka, zletilý žák a osoba plnící k němu vyživovací povinnost jsou informováni:
- individuálně na osobní žádost,
- formou třídních schůzek,
- sdělením v žákovské knížce a její pravidelnou kontrolou,
- písemným či ústním sdělením.
Žák musí být vyzkoušen z vyučovaného předmětu alespoň 2 x za pololetí ústní formou. V předmětu s jednohodinovou dotací lze nahradit jedno ústní zkoušení písemnou zkouškou nebo testem.
Počet kontrolních, slohových, písemných a jiných prací je dán učebními osnovami.
V odborném výcviku musí žák absolvovat 2 souborné kontrolní práce samostatně hodnocené a být minimálně 2x hodnocen z praktické činnosti probíraných učebních témat.
Má-li zletilý žák nebo zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci 1. nebo 2. pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o tom prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Toto se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém.
Provoz a vnitřní režim školy
Vnitřní organizace školy je dělena na teoretické vyučování, praktické vyučování a dobu před vyučováním a po vyučování. V teoretickém vyučování je základní jednotkou třída a její dělení, v odborném výcviku učebně výrobní skupina. Počty žáků jsou dány zákonem. Délka vyučovací hodiny v teoretickém vyučování je 45 minut, v praktickém vyučování 60 minut. Podrobnosti teoretického vyučování jsou stanoveny v § 26 školského zákona a v praktickém vyučování v § 65 školského zákona. Pro školu jsou každoročně rozpracovány v Ročním výchovně vzdělávacím plánu práce.
Provozní řád výdejny stravy, odborných učeben, tělocvičny (posilovny), sportovního areálu je přílohou Ročního plánu vzdělávání a je vyvěšen na příslušném místě.
Vnitřní řád školy je přílohou Ročního plánu vzdělávání včetně rozpisu a úkolů pedagogického dozoru, šaten, učeben, apod.
Vnitřní režim teoretického vyučování
1) Třídní služba
a) Je určena třídním učitelem zpravidla na období jednoho týdne a řídí se ustanovením tohoto odstavce školního řádu a pokyny třídního učitele, popř. vyučujícího v dané hodině.
b) Je zapsána v třídní knize a tvoří ji 2-3 žáci podle oborových skupin.
c) Odpovídá za pořádek ve třídě, mazání tabule, doplňuje křídu, hlásí zjištěné závady a nepořádek ve třídě při stěhování.
d) Podle pokynů vyučujících přináší a odnáší pomůcky a didaktickou techniku
e) Na začátku vyučovací hodiny hlásí vyučujícímu nepřítomné žáky.
f) Pokud se vyučující nedostaví do vyučovací hodiny deset minut po zvonění, vyhledá ho v kabinetu, pokud ho nenalezne, oznámí tuto skutečnost zástupci ředitele.
g) Při stěhování tříd nosí třídní knihu, přenáší ji do oborových skupin.
h) Po ukončení vyučování opouští třídu až po jejím úklidu, zvednutí židlí, kontrole zavření oken, vody, zhasnutí světel, popř. vypnutí elektrospotřebičů, zjištěné závady hlásí třídnímu učiteli, popř. zástupci ředitele.
Vnitřní režim praktického vyučování
1. Odborný výcvik
a) na jednotlivých dílnách a pracovištích v areálu školy se žáci řídí pravidly pořádku a režimu v dílnách vydaných zástupcem ředitele pro praktické vyučování;
b) na pracovištích právnických a fyzických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem a uzavřely se školou smlouvu, platí směrnice č. 20 - k organizaci výuky žáků, kteří vykonávají odborný výcvik v rozsahu článku č. 1 až 3. Pro žáky rovněž platí vnitřní organizační směrnice a bezpečnostní pravidla vydaná jednotlivými provozními pracovišti;
c) v oblasti bezpečnosti práce se vztahují na žáky na všech provozních pracovištích a dílnách a pracovištích v areálu školy ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci;
d) odměňování žáků za produktivní práci se řídí vnitřní směrnicí školy pro odměňování žáků na pracovištích.
2. Učební praxe
a) při výkonu učební praxe dodržují žáci kromě školního řádu i vnitřní organizační směrnice a bezpečnostní pravidla vydaná organizací, v níž žák učební praxi vykonává;
b) v oblasti bezpečnosti práce se vztahují na žáky při výkonu praxe ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
3) Služba v učebně výrobní skupině
a) Je určena učitelem odborného výcviku zpravidla na období jednoho týdne a poznačena v přípravách na vyučovací den.
b) Řídí se ustanovením tohoto odstavce školního řádu a pokyny učitele OV.
c) Podle pokynů učitele odborného výcviku zajišťuje pomůcky, didaktickou techniku, maže tabuli, zodpovídá za pořádek na dílenské šatně, kterou po ukončení. vyučování opouští poslední a kontroluje uzavření oken, zhasnutí, vodu a elementární úklid.
d) Jednotliví učitelé OV si doplňují povinnosti služby podle svých potřeb (odemčení a uzamčení brány, zhasnutí světel během přestávek, o činnosti před přestávkou a po ní apod.).
e) Pokud se učitel OV nedostaví do deseti minut od plánovaného zahájení výuky, oznámí tuto skutečnost služba vedoucímu učiteli OV, popř. zástupci ředitele. V žádném případě žáci nezahájí práci bez příslušného dozoru nebo učitele OV.
Zákaz činnosti a propagace stran, hnutí, zákaz reklamy
1) Na škole není povolena činnost politické strany, politického hnutí ani jejich propagace. Lze uskutečňovat besedy, přednášky, semináře politických zástupců se souhlasem ředitele školy;
2) Ve škole není povolena reklama , která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, reklama a prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj žáků nebo ohrožujících životní prostředí;
3) O obdobné činnosti a povolení této činnosti ve škole rozhoduje ředitel školy.
Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků
Žáci jsou povinni zacházet s majetkem školy šetrně, s ohledem na jeho životnost, funkci a účel. Za škodu způsobenou úmyslnou činností nesou plnou odpovědnost jejich zákonní zástupci, popř. sami zletilí žáci. Tuto jsou povinni škole s přihlédnutím k opotřebení uhradit. Při stěhování tříd nahlásí žáci způsobení škody třídnímu učiteli nebo v odborném výcviku učiteli odborného výcviku. Zodpovědnost žáků ta způsobení škody se řídí § 27 nařízení vlády č. 108/1994 Sb. v platném znění.
Ztráty a nálezy
Dojde-li ke ztrátě nebo zcizení nějaké věci žáka školy v prostorách školy, je žák povinen:
- danou skutečnost ihned po zjištění nahlásit třídnímu učiteli nebo na sekretariátu ředitele školy;
- pokud mají zákonní zástupci žáka uzavřenou pojistku o sdruženém pojištění domácnosti, lze některé ze škod uhradit z ní, a proto je nutné k pojistné události sepsat záznam, který musí obsahovat:
a) název školského zařízení,
b) jméno poškozeného,
c) název a popis poškozené nebo zcizené věci,
d) místo, kde byla věc uložena,
e) datum ohlášení škody vedení učiliště,
f) popis pojistné události,
g) pořizovací cenu věci včetně dokladu,
h) požadovanou náhradu,
i) kdy a kde byla věc pořízena,
j) údaje o šetření Policie,
k) adresa poškozeného,
l) jméno a adresu zákonných zástupců,
m) jména svědků;
- má-li žák ve škole nebo na pracovišti praktického vyučování z vážných důvodů cennou věc nebo větší obnos peněz, je povinen uschovat si je před vyučováním u třídního učitele nebo učitele OV a vyzvednout si je před odchodem ze školy;
- nalezne-li žák v prostorách školy cennou věc nebo peníze, je povinen nalezené věci ihned odevzdat v sekretariátu ředitele školy nebo u zástupců ředitele školy.
Ochrana žáků před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
Ochrana žáků je zajišťována učiteli, výchovným poradcem a školním metodikem prevence na základě školního Minimálního programu prevence.
a) Rasismus, xenofobie a intolerance
- ze strany učitelů věnovat pozornost vytváření příznivého klimatu školy, tříd, učebně výrobních skupin,
- vytvářet partnerské vztahy mezi žáky, žákem a učitelem, učiteli a rodiči,
- učitelé jít osobních příkladem v postojích k lidem jiné národnosti, etnické nebo náboženské příslušnosti,
- komunikace žáků a učitelů na základě vzájemného porozumění, tolerance a otevřeného jednání,
- využívání věcného obsahu příslušného předmětu, referátů, seminárních prací,
- seznámení žáků se základními údaji o menšinách, jejich kulturou a dějinami,
- učit žáky chápat a oceňovat rozdílnost jednotlivců, vážit si minorit, jejich kultury,
- nenechávat bez povšimnutí náznaky rasismu, xenofobie, intolerance a přijímat vhodná výchovná opatření,
- ve vyučování otevřeně diskutovat o aktuálních trendech ve společnosti i ve světě, využívat dostupné nabídky programů, besed, přednášek.
b) Šikanování spolužáků, skupin žáků
Šikanováním je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci nebo skupině žáků, případně zastrašit je; může být fyzické, psychické, sexuální, slovní, aktivní nebo pasivní, atd. Pocit bezpečí je neodmyslitelnou podmínkou zdravého klimatu školy, vzdělávání a výchovy žáků. Šikanování naplňuje skutkovou podstatu trestného činu vydírání, omezování osobní svobody, útisku, ublížení na zdraví apod.
Každý pedagogický pracovník:
- vede žáky k osvojování norem mezilidských vztahů založených na demokratických principech, respektujících individualitu žáka,
- rozvíjí úctu k životu druhého,
- rozvíjí humanitu, toleranci,
- rozvíjí právní vědomí žáků s důrazem na osobní zodpovědnost,
- využívá možností k dalšímu vzdělávání, včetně samostudia,
- úzce spolupracuje s třídním učitelem, učitelem OV, výchovným poradcem, školním metodikem prevence,
- předchází svou každodenní prací negativním jevům;
- jako třídní učitel spolupracuje s rodiči žáků,
- řeší i možné zárodky šikanování a obdobných negativních jevů,
- k řešení se používá všech výchovných opatření a hodnocení chování, včetně spolupráce pedagogů, Policie ČR, PPP, apod.,
- ve své práci učí žáky bránit se možnému šikanování, apod.
c) Prevence sociálně patologických jevů
představuje:
- drogovou závislost, alkoholismus, kouření,
- kriminalitu a delikvenci,
- virtuální drogy (počítač, video, televize),
- patologické hráčství,
- záškoláctví, které je ve vzdělávání na škole řešeno,
především
- odpovědnost za systematické vzdělávání a sebevzdělávání každého učitele,
- systémové zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu do jednotlivých předmětů
- vytváření podmínek pro využití volného času,
- průběžné sledování konkrétních podmínek a situace ve škole, prevence, řešení, autoevaluace - výsledky,
- spolupráce s rodiči a osvětová činnost na rodičovských schůzkách,
- včasné vytypování ohrožených žáků a práce s nimi za pomoci výchovného poradce a školního metodika prevence,
- podporování vývoje osobnosti a usměrňování jejich sociálního chování,
- spolupráce s PPP, centry protidrogové prevence, R-Egem, apod.
d) Postup při zjištění negativního jevu
Učitel, každý zaměstnanec školy informuje okamžitě výchovného poradce a školního metodika prevence a v součinnosti provedou základní zjištění skutečností, o kterých bezprostředně informují ředitele školy i s návrhy na opatření.
Ředitel školy rozhodne o podání informací rodičům, Policii ČR, příslušným zařízením, případně požádá o vyšetření žáka laboratorními vyšetřeními u lékaře OHS, popř. v nemocnici. Ve všech případech se adekvátně využívá výchovných opatření, až po vyloučení žáka ze školy. U prokázaného rozšiřování drog s finančním efektem je vždy projednáván návrh na vyloučení žáka ze školy.
e) Postup při zjištění konzumace OPL ve škole
- v případě, kdy je žák přistižen při konzumaci OPL v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí pořádaných školou, je primárně nutné zabránit mu v další konzumaci
- návykovou látku je třeba žákovi odebrat a zajistit ji, aby nemohl v konzumaci pokračovat
- podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí
- v případě, kdy je žák pod vlivem OPL do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci
- jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy, především ihned zajistí vyjádření žáka a vyrozumí vedení školy
- v případě, že žák není schopen pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole
- v případě, že žák není schopný dbát pokynů zaměstnanců školy, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole
- jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynů, škola může od orgánů sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc
- zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval OPL ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky (dbát pokynů pracovníků školy)
- současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte, oznamovacím místem je příslušný odbor obce s rozšířenou působností podle místa bydliště žáka
- v případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace
- z konzumace OPL ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem, je nutné rozlišit uživatele od distributora. Uživatel je nebezpečný pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným činem, užívání OPL je porušením školního řádu
- navádění jiných žáků k užívání návykových látek je považováno rovněž za nebezpečné a protiprávní jednání
- v případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost OPL (zkouška ze slin), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce, resp. žáka staršího 18. let s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka
- obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem OPL, resp. kdy nelze prokázat, že žák intoxikoval ve škole.
Pokud se týká orientačního vyšetření, nejsou školská zařízení zahrnuta mezi instituce, které jej mohou provádět, je však možné na začátku školního roku nechat podepsat formulář o souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Souhlas zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL
SOŠ Slavičín, Divnice 119, 763 21 Slavičín
Souhlasné prohlášení zákonného zástupce k možnosti orientačního testování přítomnosti návykových látek v lidském organismu v průběhu školního roku 2008/2009.
Způsob testování: testování na přítomnost alkoholu pomocí dechové zkoušky, v případě přítomnosti OPL pomocí zkoušky ze slin.
Jméno žáka ...........................................................................................................................
Souhlasím Nesouhlasím (nehodící se škrtněte) s možností orientačního testování přítomnosti návykových látek v organismu mého syna/dcery, existuje-li důvodné podezření z požití návykové látky a možného ohrožení jeho/jejího zdraví.
............ ....................
datum a podpis zákonného zástupce
Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků
Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků od jejich příchodu do školy a ukončuje odchodem ze školy (rozumí se areál školy), a to po dobu teoretického a praktického vyučování nebo akce školy. Žáci jsou vždy poučeni o chování během vyučování, odborného výcviku a akce školy. Rodiče žáků jsou povinni písemně seznámit školu s:
- informacemi, které mají vliv na zdraví žáků,
- zdravotním omezením žáka, a toto doložit lékařským potvrzením, včetně změn, které nastanou v průběhu vzdělávání.
Učitelé vykonávají pedagogický dozor nad žáky po celou dobu přítomnosti žáků ve škole podle rozpisu pedagogického dozoru. Na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, vzdělávání, mimoškolní organizované činnosti se vztahuje Zákoník práce.
Ve škole jsou povinni učitelé zejména:
- vytvářet zdravé a bezpečné pracovní prostředí, podílet se na jeho tvorbě,
- podávat informace o možných rizicích práce a opatřeních na ochranu před jejich působením,
- podílet se na dodržování právních bezpečnostních předpisů,
- proškolit žáky před každou akcí, činností,
- dodržovat stanovené pracovní postupy, vyžadovat používání pracovních ochranných prostředků, dle možných rizik práce,
- nepřipustit požívání návykových prostředků, včetně alkoholu a kouření,
- oznámit zjištěné nedostatky, případně odstranit možné závady,
- zajistit dechovou zkoušku u žáků, u kterých mají podezření z požití alkoholu, okamžitě nahlásit řediteli školy a přerušit práci u žáka podezřelého z užití návykové látky.
Škola vede evidenci úrazu žáka , k němuž došlo při činnostech pořádaných školou, a zajišťuje sepsání protokolu, včetně potvrzení o ošetření a odškodnění úrazu.
Organizace hlášení úrazů
Dojde-li v prostorách školy ke zranění žáka, je třeba postupovat následujícím způsobem:
1. První pomoc mu bude poskytnuta:
a) v tělocvičně učitelem TV (lékárnička je v kabinetu TV),
b) v učebnách učitelem, který zde právě vyučuje (lékárnička je v kabinetu č. 303 a 312, u zástupce ředitele pro TV a ve výdejně nářadí ),
c) na dílně učitelem OV (lékárnička je na místech k tomu určených),
d) v jiných prostorách školy kterýmkoliv pracovníkem školy, který je nejblíže a pedagogickým dozorem.
Podle stupně poranění zajistí ten, kdo provedl první pomoc, lékařské ošetření.
2. Nahlášení úrazu na škole:
- pokud byl žák ošetřen lékařem a léčba si vyžádá více dnů, je žák nebo jeho zákonný zástupce povinen nahlásit tuto skutečnost třídnímu učiteli, učiteli OV nebo na sekretariátu ředitele školy, a to hned týž den nebo v den následující a doložit tiskopisem "Potvrzení o ošetření žáka".
3. Školním úrazem je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo v přímé souvislosti s ním. Účastí na vzdělávání se rozumí pobyt žáka ve škole od jeho vstupu do prostor školy až po jeho odchod a činnost mimo školu, která je školou organizována, a to i ve volné hodině, pokud ji žák strávil v budově školy.
Evidence úrazů
Evidenci žáků, kteří se nezúčastní vzdělávání po utrpění školního úrazu vede škola v knize "Evidence školních úrazů". Podkladem pro evidování úrazu jsou:
- sepsaný záznam o školním úrazu,
- potvrzení lékaře na tiskopisu "Potvrzení o ošetření žáka",
- písemná omluva rodičů nebo zletilého žáka na dobu absence.
Školní úrazy, které nezpůsobily absenci delší než 1 den, se zapisují do "Knihy úrazů" jako podklad pro případně sepsání záznamu o úrazu. Tyto úrazy jsou označeny písmenem E - evidované.
Registrace školních úrazů
Registraci podléhají úrazy s absencí více než 1 den. Škola postupuje jako při registraci pracovních úrazů. Provede nezbytná registrační opatření:
- zjistí objektivní příčinu úrazu,
- do dvou dnů sepíše záznam o školním úrazu,
- přijme opatření k vyloučení možného opakování ze stejných příčin,
- záznam o úrazu sepíše učitel vykonávající přímou pedagogickou činnost nebo učitel odborného výcviku, v jehož vyučovací hodině k úrazu došlo. Pokud došlo k úrazu v době přestávky nebo na školní akci, sepíše záznam pedagogický dozor, popř. příslušný třídní učitel.
Záznam o školním úrazu se sepíše do 24 hodin v šesti stejnopisech:
- 1 vyhotovení pro zdravotní pojišťovnu
- 1 vyhotovení pro OŠMS KÚ, ref BOZP
- 1 vyhotovení pro příslušný inspektorát ČSI
- 1 vyhotovení pro odškodnění
- 1 vyhotovení obdrží žák,
- 1 vyhotovení (originál) s potvrzením o ošetření zakládá škola .
Pouze v případě smrtelného, těžkého nebo hromadného úrazu se další vyhotovení odesílají na IBP, MŠMT ČR a ČMOS.
Po ukončení absence způsobené úrazem si žák vyzvedne tiskopis na bolestné a po potvrzení tiskopisu lékařem jej odevzdá škole k odškodnění.
Škola zajišťuje první školení o bezpečnosti a ochraně zdraví žáků a školení o požární ochraně při zahájení školního roku a další školení provádí během vzdělávání podle potřeb a prováděné činnosti.
V praktickém vyučování je školení o bezpečnosti a ochraně zdraví žáků při práci prováděno při zahájení každé nové pracovní činnosti a školení o požární ochraně minimálně jedenkrát ročně.
Škola zajišťuje pravidelnou zubní prevenci žáků, pokud mají zájem.
Omlouvání nepřítomnosti ve vyučování
1) Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen:
- provést omluvu neúčasti předem, je-li to možné,
- doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti,
- je-li nepřítomnost více než 5 dnů, na vyzvání do 10 dnů omluvit nepřítomnost, jinak je považováno, že žák zanechal studia posledním dnem této lhůty,
- třídní učitel v případě nepřítomnosti delší než 3 dny, může vyžadovat lékařské potvrzení nebo potvrzení, které doloží omluvou zákonných zástupců nebo omluvou zletilého žáka, je si však vědom, že lékař toto potvrzení nemusí pro školu vystavit nebo je vystaví pouze zákonnému zástupci žáka, a toto podléhá ochraně osobních údajů.
2) Nedoložení omluvy nepřítomnosti žáka ve vyučování je porušením školního řádu, respektive školského zákona se všemi důsledky.
3) Postup školy k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví:
a) dobu a způsob uvolnění žáka ze školního vyučování a postup při řešení neomluvené nepřítomnosti žáka ve vyučování delší než 5 dnů stanoví školní řád.
V případě nevěrohodnosti dokladu potvrzujícího důvod nepřítomnosti žáka ve vyučování může ředitel školy nebo příslušný zástupce ředitele školy na žádost třídního učitele prověřit správnost dokladu, tento je vždy jen součástí omluvenky, správnost dokladu od lékaře se vyžaduje, je-li absence delší než 3 dny;
b) školní docházku (omluvenou i neomluvenou) žáků své třídy eviduje třídní učitel, kterému učitel OV předává měsíční výkaz absence žáků v odborném výcviku (vždy do pátého pracovního dne v měsíci následujícím). Mimořádné případy hlásí třídnímu učiteli neprodleně;
c) na prevenci záškoláctví se podílí třídní učitel, učitel OV, výchovný poradce a školní metodik prevence ve spolupráci s ostatními pedagogickými pracovníky a zákonnými zástupci nezletilého žáka, zletilým žákem;
d) nepřítomnost nezletilého žáka omlouvá zákonný zástupce žáka (vychovatel), zletilý žák omlouvá svou nepřítomnost sám. Omluva musí být písemná a třídní učitel zakládá omluvenky žáka po celou dobu studia;
e) o neomluvené i zvýšené omluvené nepřítomnosti žáka informuje třídní učitel výchovného poradce, který ověří její věrohodnost.
f) absence žáka, která není omluvena do 3 pracovních dnů včetně, po které je žák již přítomen ve vyučování, se pokládá za neomluvenou
Postup při řešení neomluvené nepřítomnosti:
zletilý žák:
- do součtu 10 vyučovacích hodin řeší třídní učitel formou pohovoru s provedením zápisu,
- do součtu 25 vyučovacích hodin řeší výchovný poradce po oznámení třídním učitelem s provedením zápisu,
- nad 25 vyučovacích hodin je žák podmíněně vyloučen, při další neomluvené absenci vyloučen ze studia,
nezletilý žák:
- do součtu 10 vyučovacích hodin řeší absenci na základě zaslání doporučeného dopisu zákonnému zástupci žáka třídní učitel a tento zástupce, který je upozorněn na možné důsledky v případě nárůstu neomluvené absence. Z jednání je pořízen zápis,
- při absenci nad 10 vyučovacích hodin nahlásí třídní učitel skutečnost výchovnému poradci. Tento provede pohovor se žákem za přítomnosti zákonného zástupce (zván doporučeným dopisem) a rozhodne dle závažnosti a charakteru nepřítomnosti o účasti dalších pedagogických pracovníků (ředitel školy, zástupce, školní metodik prevence, třídní učitel, učitel OV). V závažných případech požádá ředitel školy o přizvání zástupců státní správy(obecního úřadu s rozšířenou působností), Policie ČR, apod. O jednání takto sestavené výchovné komise se provede zápis z jednání a předá třídnímu učiteli,
- při absenci nad 25 vyučovacích hodin ředitel školy na oznámení výchovného poradce, kterému provedl oznámení třídní učitel, zašle bezodkladně oznámení o pokračujícím záškoláctví s náležitou dokumentací příslušnému orgánu sociálně -právní ochrany dětí nebo pověřenému obecnímu úřadu a žák bude podmíněně vyloučen ze studia,
- v případě opakovaného záškoláctví v průběhu školního roku je třeba další hlášení postoupit Policii ČR a žák bude vyloučen ze studia,
f) řešení neomluvené nepřítomnosti žáka ve vyučování podle tohoto pokynu se provádí v celém školním roce (nikoliv jen za 1. a potom za 2. pololetí)
g) při zjištění neomluvené nepřítomnosti jednorázově ve větším rozsahu se postupuje přiměřeně ke stanoveným postupům (tzn. že jednání se zákonnými zástupci, členy výchovné komise, orgány státní správy lze v těchto případech stanovit bezodkladně bez postupných řešení záškoláctví)
Zanechání a ukončení vzdělávání
1) Žák může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je vyjádření zákonného zástupce.
2) Jestliže se žák neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena a do 10 dnů od doručení výzvy ředitele školy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje se, jako by studia zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.
3) Žák, který nepostoupil do vyššího ročníku a žák, který v posledním ročníku byl hodnocen nejméně ze tří předmětů známkou nedostatečný, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku (31.8.) nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu nebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku.
4) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
5) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykoná-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání ukončit.
6) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku. Nevykonal-li závěrečnou zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání ukončit.
7) Žák má na základě písemné žádosti přerušené vzdělávání nejdéle na dobu 2 let a přestává být žákem školy prvním dnem přerušení vzdělávání. Po uplynutí doby přerušení pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno.
Opravné zkoušky a opakování ročníku
1. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem.
2. Nelze-li žáka hodnotit na konci 1. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno do konce měsíce března. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
3. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období září navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, je nehodnocen a neprospěl.
4. Žák, který na konci 2. pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v 1. pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do 31. srpna školního roku. Tyto zkoušky jsou komisionální.
5. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu vykonání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů lze stanovit náhradní termín opravné zkoušky, a to nejpozději do 30. září následujícího školního roku. Žák navštěvuje po tuto dobu nejbližší vyšší ročník.
6. Ředitel školy může žákovi, který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
7. Komisionální zkoušku koná žák v případech:
a) koná-li komisionální přezkoušení - rozdílové zkoušky při přestupu z jiné školy nebo na žádost zletilého žáka nebo na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka,
b) opravné zkoušky.
Tyto komisionální zkoušky se konají tak, že v jednom dni je stanovena pouze jedna komisionální zkouška.
Opravná zkouška se za 2. pololetí školního roku koná nejdříve v srpnu příslušného školního roku, pokud se zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodnou s ředitelem školy na jiném termínu. Žádosti žáka posledního ročníku vzdělávání o dřívější termín vyhoví ředitel školy vždy.
8. Podrobnosti komisionální zkoušky a způsoby vyrozumění:
a) komise pro komisionální zkoušky je tříčlenná. Její složení stanoví ředitel školy organizačním pokynem. Předsedou může být učitel s nejméně pětiletou pedagogickou praxí; zkoušejícím je učitel daného předmětu, přísedícím učitel stejného nebo příbuzného předmětu,
b) oznámení termínu komisionální zkoušky je vždy písemné a je doručeno zletilému žákovi nebo zákonného zástupci nezletilého žáka osobně nebo prokazatelným způsobem,
c) výsledek komisionální zkoušky se oznamuje jedním ze způsobů:
1) předseda komise oznámí žákovi po vykonání zkoušky ústně její výsledek, žák stvrdí podpisem, že byl s výsledkem seznámen
2) předseda komise oznámí písemně výsledek zkoušky zletilému žákovi nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka, který se nezúčastnil vyhodnocení zkoušky
3) anonymně pod registračními čísly na informační tabuli školy, popř. na internetových stránkách školy.
Případy 2 a 3) se použijí pouze ve výjimečných případech, a to pokud nebylo možno zajistit oznámení dle bodu 1).
d) o komisionální zkoušce se vyhotovuje protokol, který podepisuje předseda, zkoušející a přísedící.
Poskytování poradenských služeb
Poradenské služby jsou poskytovány žákům a jejich zákonným zástupcům. Jsou bezplatné a jejich cílem je:
- vytváření vhodných podmínek pro zdravý tělesný, psychický a sociální vývoj žáků, pro rozvoj jejich osobnosti před zahájením vzdělávání a v průběhu vzdělávání,
- naplňování vzdělávacích potřeb a rozvíjení schopností, dovedností a zájmů před zahájením a v průběhu vzdělávání,
- prevence a řešení výukových a výchovných obtíží, sociálně nežádoucích jevů (zejména šikany a jiných forem agresivního chování, zneužívání návykových látek) a dalších problémů souvisejících se vzděláváním a s motivací k překonávání problémových situací,
- vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,
- vhodná volba vzdělávací cesty a pozdějšího profesního uplatnění,
- vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů práce pro žáky z národnostních menšin a různých etnických skupin, vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů práce pro žáky nadané a mimořádně nadané,
- rozvíjení pedagogicko-psychologických a speciálně pedagogických znalostí a profesních dovedností pedagogických pracovníků ve školách a školských zařízeních,
- podpora a rozvíjení pedagogicko psychologických dovedností osob odpovědných za vzdělávání žáků,
- zmírňování důsledků zdravotního postižení a prevenci jeho vzniku.
Tyto služby poskytují:
a) pedagogicko-psychologická poradna;
b) speciální pedagogické centrum;
c) školní pedagogické pracoviště.
Školní pedagogické pracoviště zajišťuje svou činnost:
1. Činností výchovného poradce
1.1. Poradenská činnost
1.1.1. Kariérové poradenství a poradenská pomoc při rozhodování o další vzdělávací a profesní dráze žáků, tj. zejména:
a) koordinace mezi hlavními oblastmi kariérového poradenství - kariérovým vzděláváním a diagnosticko-poradenskými činnostmi zaměřenými k volbě vzdělávací dráhy žáka;
b) základní skupinová šetření k volbě povolání, administraci, zpracování a interpretaci zájmových dotazníků v rámci vlastní odborné kompetence a analýzy preferencí v oblasti volby povolání žáků;
c) individuální šetření k volbě povolání a individuální poradenství v této oblasti (ve spolupráci s třídním učitelem);
d) poradenství rodičům s ohledem na očekávání a předpoklady žáků (ve spolupráci s třídním učitelem);
e) spolupráce se školskými poradenskými zařízeními (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum a středisko výchovné péče) při zajišťování poradenských služeb přesahujících kompetence školy;
f) zajišťování skupinových návštěv žáků školy v informačních poradenských střediscích úřadů práce a poskytování informací žákům a rodičům o možnosti individuálního využití informačních služeb těchto středisek.
1.1.2. Vyhledávání a orientační šetření žáků, jejichž vývoj a vzdělávání vyžadují zvláštní pozornost a příprava návrhů na další péči o tyto žáky.
1.1.3. Zajišťování nebo zprostředkování diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb (vstupní a průběžné) a intervenčních činností pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
1.1.4. Příprava podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole a koordinace poskytování poradenských služeb těmto žákům školou a školskými poradenskými zařízeními.
1.1.5. Poskytování služeb kariérového poradenství žákům/cizincům se zřetelem k jejich speciálním potřebám.
1.2. Metodické informační činnosti
1.2.1. Zprostředkování nových metod pedagogické diagnostiky a intervence.
1.2.2. Metodická pomoc pedagogických pracovníkům školy v otázkách kariérového rozhodování žáků, integrace, individuálních vzdělávacích plánů, práce s nadanými žáky, apod.
1.2.3. Předávání odborných informací z oblasti kariérového poradenství a péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami pedagogickým pracovníkům školy.
1.2.4. Poskytování informací o činnosti školního poradenského pracoviště, o specializovaných školských a dalších poradenských zařízeních v regionu, o jejich zaměření, kompetencích a o možnostech využívání jejich služeb žákům a jejich zákonným zástupcům.
1.2.5. Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení a jejich zajištění ve smyslu předpisů o ochraně osobních údajů.
1.2.6. Vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti výchovného poradce, navržená a realizovaná opatření.
2. Činností školního metodika prevence
2.1. Metodické činnosti
2.1.1. Koordinace tvorby a kontrola minimálního preventivního programu školy.
2.1.2. Koordinace a participace na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislosti, násilí, vandalismu, sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, prekriminálního a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalších sociálně nežádoucích jevů.
2.1.3. Metodické vedení činnosti učitelů školy v oblasti prevence sociálně nežádoucích jevů (vyhledávání problémových projevů chování, preventivní práce s třídními kolektivy, apod.).
2.1.4. Koordinace vzdělávání pedagogů školy v oblasti prevence sociálně nežádoucích jevů.
2.1.5. Koordinace přípravy a realizace aktivit zaměřených na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu a na integraci žáků/cizinců; prioritou v rámci tohoto procesu je prevence rasismu, xenofobie a dalších jevů, které souvisí s otázkou přijímání kulturní a etnické odlišnosti.
2.1.6. Koordinace spolupráce školy s orgány místní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence sociálně nežádoucích jevů, s okresním metodikem preventivních aktivit, popř. krajským školským koordinátorem prevence a s odbornými pracovišti (poradenskými, terapeutickými, preventivními, krizovými a dalšími zařízeními a institucemi).
2.1.7. V případě akutního výskytu sociálně nežádoucích jevů: kontaktování odpovídajícího odborného pracoviště a participace na intervenci a následné péči (dle možnosti a odborných kompetencí).
2.1.8. Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení a jejich zajištění ve smyslu předpisů o ochraně osobních údajů.
2.1.9. Vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření.
2.2. Informační činnosti
2.2.1. Zajišťování a předávání odborných informací o problematice sociálně nežádoucích jevů, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence.
2.2.2. Prezentace výsledků preventivní práce školy, získávání nových odborných informací a zkušeností.
2.2.3. Vedení a průběžná aktualizace databáze spolupracovníků školy pro oblast prevence sociálně nežádoucích jevů (orgány státní správy a samosprávy, střediska výchovné péče. Pedagogicko-psychologické poradny, zdravotnická zařízení, policie, orgány sociální péče, nestátní organizace působící v oblasti prevence, centra krizové intervence a další zařízení, instituce, organizace a jednotliví odborníci).
2.3. Poradenské činnosti
2.3.1. Vyhledávání a orientační šetření žáků s rizikem či projevy sociálně nežádoucího chování; poskytování poradenských služeb těmto žákům a jejich rodičům, případně zajišťování péče odpovídajícího odborného pracoviště (ve spolupráci s třídními učiteli).
2.3.2. Spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje sociálně nežádoucích jevů u jednotlivých žáků a školních tříd a participace na sledování úrovně rizikových faktorů, které jsou významné pro rozvoj sociálně nežádoucích jevů ve škole.
2.3.3. Příprava podmínek pro integraci žáků s poruchami chování ve škole a koordinace poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými školskými zařízeními.
Vzdělávání žáků se speciálními potřebami
Cílem je formou podpůrných opatření, tj. využitím speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, dosažení nejvyššího možného stupně vzdělání a zvýšení kvality života žáka.
Speciální vzdělávání žáka se zdravotním postižením je zajišťováno formou individuální integrace na základě individuálního vzdělávacího plánu.
Individuální vzdělávací plán
1. Individuální vzdělávací plán je v případě potřeby vzdělávacím programem pro individuálně integrovaného žáka.
2. Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů speciálně pedagogického vyšetření, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením, popřípadě doporučení odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb žáka.
3. Individuální vzdělávací plán je současí osobní dokumentace žáka.
4. Individuální vzdělávací plán obsahuje:
a) údaje o obsahu, rozsahu průběhu a způsobu poskytování individuální speciálně pedagogické nebo psychologické péče žákovi včetně zdůvodnění;
b) údaje o cíli vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, včetně případného prodloužení délky středního vzdělávání, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu konání závěrečných zkoušek, nebo maturitních zkoušek;
c) vyjádření potřeby dalšího pedagogického pracovníka nebo další osoby podílející se na práci se žákem a její rozsah; u žáka se sluchovým postižením se uvede potřebnost nezbytných tlumočnických služeb a jejich rozsah, případně další úprava organizace vzdělávání;
d) seznam kompenzačních a rehabilitačních pomůcek, speciálních učebních pomůcek, speciálních učebnic a učebních textů nezbytných pro výuku nebo pro konání příslušných zkoušek;
e) jmenovité určení pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka;
f) návrh případného snížení celkového počtu žáků ve třídě, kde se žák vzdělává;
g) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků;
h) závěry speciálně pedagogických popřípadě psychologických vyšetření.
5. Individuální vzdělávací plán je vypracován zpravidla před nástupem žáka do školy, nejpozději však 1 měsíc po nástupu žáka do školy nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby.
6. Individuální vzdělávací plán vypracovává škola ve spolupráci se školským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem. Individuální vzdělávací plán projedná ředitel školy s krajským úřadem, pokud jde o předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků.
7. Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem.
8. Školské poradenské zařízení sleduje dodržování postupů a opatření stanovených v individuálním vzdělávacím plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou podporu.
9. Ustanovení odstavců 5, věta druhá, 6 a 7 se vztahují na změny v individuálním vzdělávacím plánu obdobně.
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání
1. Při zjišťování úrovně vědomostí žáka se volí takové formy a postupy, které odpovídají jeho možnostem. Upřednostňuje se druh projevu (písemný, ústní nebo manuální), ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkon.
2. Žák se hodnotí podle pravidel školy s přiměřeným zohledněním charakteru jeho speciálních vzdělávacích potřeb a s důrazem na úspěšné výsledky a motivaci k dalšímu vzdělávání.
Přeřazení žáka do jiného ročníku
V případech hodných zvláštního zřetele a s ohledem na speciální vzdělávací potřeby žáka může ředitel školy na základě vyjádření školského poradenského zařízení a se souhlasem zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka přeřadit žáka do vyššího nebo nižšího ročníku školy.
Vzdělávání žáků mimořádně nadaných
Mimořádně nadaným žákem je jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech. Vzdělávání se zajišťuje individuálním vzdělávacím plánem.
1. Individuální vzdělávací plán je vzdělávacím programem pro mimořádně nadaného žáka a je součástí osobní dokumentace žáka.
2. Vzdělávání mimořádně nadaného žáka se může uskutečňovat podle individuálního vzdělávacího pánu, který vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů psychologického vyšetření a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb mimořádně nadaného žáka.
3. Individuální vzdělávací plán obsahuje:
a) závěry psychologických vyšetření, které blíže popisují oblast, typ a rozsah nadání a vzdělávací potřeby mimořádně nadaného žáka, případně vyjádření registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost;
b) údaje o způsobu poskytování individuální pedagogické nebo psychologické péče mimořádně nadanému žákovi;
c) vzdělávací model pro mimořádně nadaného žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu zkoušek;
d) seznam doporučených učebních a studijních pomůcek, učebnic a materiálů;
e) určení pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování péče o mimořádně nadaného žáka;
f) personální zajištění úprav a průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka;
g) určení pedagogického pracovníka pro sledování průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka a pro zajištění spolupráce se školským poradenským zařízením;
h) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků.
4. Individuální vzdělávací plán je vypracován po nástupu mimořádně nadaného žáka do školy, nejpozději však do 3 měsíců po zjištění jeho mimořádného nadání. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu školního roku.
5. Individuální vzdělávací plán vypracovává škola ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem mimořádně nadaného žáka nebo zletilým mimořádně nadaným žákem. Individuální vzdělávací plán projedná ředitel školy s krajským úřadem, pokud jde o předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků.
6. Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného zástupce nezletilého mimořádně nadaného žáka nebo zletilého mimořádně nadaného žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem.
7. Určený pedagogický pracovník sleduje průběh vzdělávání mimořádně nadaného žáka a poskytuje společně se školním poradenským pracovištěm podporu žákovi i jeho zákonným zástupcům.
Přeřazení žáka do vyššího ročníku
1. Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky.
2. Termín konání zkoušky stanoví ředitel školy v dohodě se zákonným zástupcem mimořádně nadaného žáka nebo se zletilým mimořádně nadaným žákem. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví ředitel školy náhradní termín zkoušky.
3. Mimořádně nadaný žák může v jednom dni skládat jen jednu zkoušku.
4. Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel školy.
5. Komise je nejméně tříčlenná a tvoří ji vždy:
a) předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel;
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující předmětu dané vzdělávací oblasti;
c) přísedící, kterým je učitel vyučující týž nebo příbuzný předmět.
6. Ředitel školy stanoví obsah, formu a časové rozložení zkoušky s ohledem na věk mimořádně nadaného žáka. Zkouška ověřuje vědomosti a dovednosti umožňující žákovi plynulý přechod do vyššího ročníku a je zaměřena na jednotlivý předmět nebo vzdělávací oblast.
7. Výsledek zkoušky určí komise hlasováním. V případě rovnosti hlasů rozhodne hlas předsedy.
8. O zkoušce se pořizuje protokol, který je součástí pedagogické dokumentace žáka.
9. Ředitel školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem zákonnému zástupci mimořádně nadaného žáka nebo zletilému mimořádně nadanému žákovi.
10. Za neabsolvovaný ročník mimořádně nadanému žákovi nebude vydáno vysvědčení. V následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky žák neabsolvoval.
Nástavbové studium
Škola organizuje nástavbové studium pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v délce 2 let v denní formě a 3 let v dálkové formě studia.
Zkrácené studium
Škola organizuje zkrácené studium v oborech vzdělání, které má povoleny MŠMT.
Platnost školního řádu
Školní řád nabývá platnost dnem 1. září 2006.
Mgr. Josef Maryáš
ředitel GJP a SOŠ Slavičín
Ve Slavičíně 1. 2. 2012
